Práci s archivem je třeba rozdělit na dva kroky. Stáhnutí fotografií z fotoaparátu a jejich zpracování. Poté uložení do digitálního archivu. Hledal jsem několik způsobů, jak fotografie třídit, až jsem dospěl k následujícímu postupu. Doufám, že Vám bude nejen inspirací. Uvítám jakékoliv názory s pohledy na archivaci snímků a práci s nimi. Pište na adresu info at yard dot cz.
Fotografie stáhnu do adresáře fotografie/roztridit. Při stahování fotografií z paměťové karty nechám automaticky přejmenovat soubory podle EXIF informace na formát rok_měsíc_den_hodina_minuta_sekunda.přípona. Je to jedinečný údaj (tzv. rodný list) fotografie. Nemůže se mi stát, že bych měl dvě stejně pojmenované fotografie.
Okamžitě mažu fotografie špatné kompozičně a technicky. Fotografie na stejné téma se snažím také minimalizovat. Na fotografie z dovolené a akcí je třeba mít jiné nároky.
Zbylé fotografie zpracuji postprocesem. Zde využívám vlastnosti editorů, že nezasahují do obrazových dat raw souborů. Originální jpg soubory nechávám být. Pokud není snímek focen v poměru 3:2, provedu ořez na tento poměr.
Poté provedu dávkové zazálohování exif informací do externího textového souboru pojmenovaném stejným jménem jako snímek. Tyto textové zálohy ukládám do podadresáře fotografie/roztridit/exif v adresáři s originálními snímky. Dále provedu dávkové vytvoření náhledů s uchováním exif informací. Velikost je třeba určit s ohledem na rozlišení monitoru a nároky na kvalitu náhledu. Já se snažím používat velikost 750x500, což je poměr 3:2. Náhledy uložím pod stejným jménem jako jpg soubory s přiměřenou kompresí do podadresáře fotografie/roztridit/nahledy.
Vybrané snímky uložím do formátu tiff (8bit) do adresáře fotografie/roztridit/albumy. Z těchto souborů pak dělám případné prezentační snímky pro web (zmenšení, rámeček, signatura) nebo jpg soubory v maximální kvalitě určené pro tisk (v případě, že není podporován formát tiff).
V konečné fázi mám tedy v adresáři fotografie/roztridit zpracovány všechny snímky a jsem připraven je přenést do archivu. Výsledná struktura pak vypadá takto:
fotografie
+- roztridit
+-- albumy
+-- exif
+-- nahledy
Digitální archiv mám rozdělen na bloky po cca 700MB. Každý archiv je přírůstkově číslován. Po dovršení dané velikosti vytvořím z náhledů indexprinty v podobě jpg dokumentu. Tyto indexprinty nechám v hlavní složce každého archivu. Poté tyto archivy vypaluji 2x na CD nebo několik archivů současně 2x na DVD. Případně se dají jednodušeji zrcadlit na jiný fyzický disk.
Každý archiv pak obsahuje podadresáře nahledy a originaly.
V adresáři fotografie/archiv digi/archiv xxx/nahledy vytvořím adresářovou strukturu s kategoriemi v závislosti na vkládaných náhledech. Neznamená to tedy, že všechny archivy mají stejnou adresářovou strukturu kategorií. Tyto kategorie není třeba dělat úplně do detailu. Pak je tendence se ztrácet v adresářové struktuře místo prohlížení snímků. Do těchto kategoríí přesunu vytvořené náhledy snímků z adresáře fotografie/roztridit/nahledy.
V adresáři fotografie/archiv digi/archiv xxx/originaly vytvořím adresářovou strukturu s adresáři pojmenované rok_měsíc, pokud v takovém časovém období mám vytvořeny snímky. Do těchto adresářů přesunu snímky z adresáře fotografie/roztridit. Nezapomenu i na záložní soubory s exif informacemi. Všem snímkům přidám informaci o jméně archivu pro pozdější snažší vyhledání.
Toto členění má výhodu i tu, že mohu hledat originální snímek přímo při znalosti časového období vytvoření snímku nebo nejříve vyhledat v příslušné kategorii náhled a tím zjistit přesné datum vytvoření snímku. Výsledná struktura pak vypadá takto:
fotografie
+- archiv digi
+- archiv 001
+- nahledy
+- kategorie 1
+- kategorie 2
+- originaly
+- rok_mesic
+- rok_mesic
+- exif
+- archiv 002
+- nahledy
+- kategorie 1
+- kategorie 4
+- originaly
+- rok_mesic
+- rok_mesic
+- exif
Nakonec přesunu vybrané snímky z adresáře fotografie/roztridit/albumy do příslušných kategorií v adresáři fotografie/albumy. Případně kategorii vytvořím.
fotografie
+- albumy
+- kategorie 1
+- kategorie 2
Zde jsou adresáře s náhledy snímků na ucelené kolekce k určité akci (oslava, dovolená) pro rychlou prezentaci. Jména adresářů jsou podle akce.
Archiv naskenovaných negativů. Každý adresář je určen pro jeden film. Pojmenování pro adresáře mám jako pořadové číslo a číslo filmu, které dostane negativ v labu a je na něm nalepené. Ve stejném pořadí pak vkládám filmy do pořadače. V budoucnu se pak rychle najde příslušný negativ. Příklad pojmenování adresářů:
fotografie
+- archiv negativ
+- 0001_9105
+- 0002_9106
+- 0003_8464
Archiv naskenovaných pozitivů. Obdoba pojmenování adresářů jako u negativů. Záleží na způsobu fyzické archivaci diapozitivů (krabičky, archy).
Zde je přehled fotografií s nápady pro pozdější použití.
Tento adresář se snímky slouží jako ilustrace focení v určitých situacích pro možné poučení z chyb při budoucím focení podobného námětu. Dávám jen vybrané snímky.
Zde jsou fotografie aktuálně zpracovávané. Je to takový digitální fotografický TEMP adresář.
Pro práci používám utility, které jsou pod licencí Open Source nebo GPL. Všechno jsou to utility pracující v příkazové řádce. Dají se tedy s nimi napsat scripty pro dávkové zpracování.